Naděje pro oceány. Boyan Slat. The Ocean Cleanup.

Na světě je mnoho lidí, kteří se snaží měnit realitu k lepšímu. Mnozí z nich jsou mladí lidé.

Mnozí lidé (často i politici) si myslí, že to, o co se snaží mladí aktivisté, nejsou záležitosti důležité, případně nepodstatné, že nemají dostatek zkušeností, takže v podstatě je jejich přínos minimální a úhel pohledu nepodložený životními zkušenostmi a věkem.

Ale bez Grety Thunberg, Malaly Zousafyai, Mohammeda Manan Ansariho a mnohých dalších bychom možná tak „napřímo“ nepřišli k informacím, faktům, poznatkům či údajům, o kterých sice víme, a bereme je jako součást reality, ale díky jejich statečnosti, přesvědčení, nebojácnosti a také mladém zaměřili pozornost běžné společnosti na důležitá témata.

Vždyť když změnu k lepšímu řeší i tak mladí lidé, když se snaží o něco smysluplného a dají do toho vše i svoje jméno, jejich zápal přejde i na nás a jejich příběh námi rezonuje mnohem silněji.

Chtěli bychom Vám z ON THE BOAT  každý měsíc přiblížit někoho zajímavého. Někoho z oblasti ekologie, veganství, osobního rozvoje… Lidi, kteří nás ovlivnili nebo jen smekáme před jejich prací a odhodláním. A nebudou to jen mladí lidé samozřejmě 😊

Dnes si představíme Boyana Slata. Zakladatele projektu OCEAN CLEANUP. O jeho úspěchu, neúspěchu a zpětném úspěchu se psalo i v Čechách.

Foto: THE OCEAN CLEANUP

Boyan Slat ( nar. 1994) byl v šestnácti letech na ostrovech v Řecku při potápění překvapen, že vidí více plastu než ryb. Když se pak snažil o problematice více dozvědět, zjistil že se tím v podstatě nikdo skutečně seriózně nezabýval. Při podrobnější analýze hlavou středoškoláka rychle vyšlo najevo, že vyčištění pomocí plavidel a sítí bude trvat tisíce let, stát desítky miliard dolarů, poškodí mořský život a povede k vysokým emisím uhlíku.

S kamarádem ze střední školy vytvořil projekt plovoucí bariéry, jež by zachytávala plastový odpad plovoucí v mořích a oceánech a vyhrál školní soutěž mladých vědců. (To se bavíme o klucích ze střední školy, které kromě hraní počítačových her asi bavilo i něco jiného.) Nápadu se věnoval víc a přišel k následujícímu zjištění.

Na světě existuje 5 hlavních zón akumulace plastů, kde se sbíhají oceánské proudy. Tyto akumulační zóny se běžně nazývají „odpadkové skvrny“. Drtivá většina oceánského plastu sama nezmizí, ale místo toho se pomalu rozpadne na mikroplasty. Po roce experimentování s nápady a díky jednoduchých testů přišel Boyan s nápadem vyvinout pasivní koncentrační systém. Předpokládal, že využije oceánské proudy ve svůj prospěch a nechal je, aby byly hnací silou chytání a soustředění plastu. Místo toho, abyste šli po plastu, můžete nechat plast přijít k vám.

Po absolvování střední školy byl pozván, aby na konferenci TEDX v roce 2012 představil svůj první nápad. A nestalo se NIC. Nezaujal. Ale ve svůj nápad veřil.

Foto: THE OCEAN CLEANUP

THE OCEAN CLEAN UP was born
Boyan začal studovat letecké inženýrství na Technické univerzite v Delftu, ale pokračoval na paralelním zpracování svého konceptu vyčištění oceánů. Po 6 měsících se rozhodl se studiem skoncovat a založil společnost The Ocean Cleanup s počátečním kapitálem 300 eur z vlastních úspor. Jeho videa si opět všimla media a v březnu 2013 se lavinovitě rozšířilo po světě. Získal tísíce podporovatelů a vybralo se během pár dnů 90 tis. dolarů.

Firmu založil na základě nápadu, čistě teoretické idei, která v té době nemohla být nijak vědecky ani prakticky podložena. Proto se se svým týmem uchýlil ke zpracování podrobné, více než 500 stránkové studie o proveditelnosti.

Ta vyšla v červnu roku 2014 a obsahovala vyčerpávající informace o tom, jak se plastový odpad ve vodách pohybuje, v jakých formách se zpravidla vyskytuje a jak je možné jeho přítomnost efektivně eliminovat. Na celé studii mělo pracovat na 100 vědců a inženýrů, díky nimž vznikl i podklad pro samotné testování plovoucího mechanismu.

Firma existovala, studie také. Situace byla diametrálně odlišná než během předchozího období: ekologové a investoři již nebyli tolik skeptičtí a vzhledem k tomu, že Slatova přednáška na TEDx rázem obletěla celý svět, stala se virální a Boyan získal zástupy příznivců, kteří mu fandili. Proto se nabízelo ideální řešení v podobě crowdfundingu.

Projektu se za 100 dní podařilo od zhruba 38 tisíc podporovatelů, z více jak 160 zemí světa vybrat přes 2,1 milionu dolarů a projekt mohl investovat do stavby zachytavácího mechanizmu a zajistit finance pro výzkumné expedice, na základě kterých by byla zajištěná data potřebná k dalším krokům.

Mimo jiné šlo o nejúspěšnější crowdfundingovou kampaň pro neziskový projekt vůbec.

A poté se vše rozběhlo ve velkém, do června roku 2015 Boyan a jeho team podnikli 6 velkých výzkumných operací do vod severního Atlantiku, aby zjistili přesné chování plastů a jejich fragmentů, jež se pod vlivem vody štěpí. Zjišťovali, proč se některé úlomky plastu postupně snášejí směrem dolů ke dnu a některé (většina) zůstávají na hladině. 

Po těchto akcích se o projekt začaly zajímat přední vědecké publikace, do kterých členové samozřejmě rádi přispívali. The Ocean Cleanup se dostal do fáze, kdy byl brán jako seriózní iniciativa. Něco, co může mít potenciálně obrovský pozitivní dopad.

Největší oceánská výzkumná expedice

Masivní výzkumné operace vrcholily v srpnu roku 2015. Poté, co měl tým Boyana Slata důležité poznatky ze severní části Atlantického oceánu, pustil se do oblasti, ke které od počátku směřoval. Zajistil si na 30 speciálně uzpůsobených lodí, které poslal do Velké tichomořské odpadkové skvrny a spustil tím takzvanou Mega Expedition.

Na obrovském území mezi Kalifornií a Havají se tak v jednu dobu sešlo tolik výzkumných plavidel, že se The Ocean Cleanup postaral o rekord v podobě největší oceánské výzkumné expedice všech dob. O tento milník však logicky nešlo: důležité bylo nasbírat co největší množství relevantních dat a také na vlastní oči vidět plastovou zahlcenost. Jedna divize zkoumala tuto masivně znečištěnou oblast a v rámci druhé tým inženýrů stavěl první prototypy plovoucích bariér, na nichž měl projekt stát. Ještě s nimi nevyráželi na otevřené moře, ale naopak si zajistili zkušební prostory v renomovaných výzkumných centrech, kde replikovali nevyzpytatelné chování oceánů. Pak se upravoval design, ladila se stabilita a obecně pilovali detaily, aby se mohli s čistým svědomím vydat do opravdového boje.

Foto: THE OCEAN CLEANUP

Milník pro celý projekt nastal v červnu roku 2016, když tým opustil kryté testovací prostory a svůj prototyp vzal vůbec poprvé na hladinu moře. Vybral si Severní moře, kde přibližně 22 kilometrů od Nizozemska položil 100metrovou bariéru, zaháknutou za loď. Cíl experimentu byl jasný: otestovat výdrž celého systému a pozorovat, zda někde nejsou chyby v designu. Stále šlo ale pořád o zkušební provoz. Vše se změnilo až o dva roky později.

Skutečně poprvé v San Franciscu

8. září 2018. Přesně na toto datum měl celý The Ocean Cleanup přetočené kalendáře už několik měsíců dopředu. V tento den mělo totiž proběhnout to, na co se dlouhých pět let připravovali: vypuštění masivního plovoucího systému směrem k Velké tichomořské odpadkové skvrně.

Očekávání byla velká. O to víc, když rok před tímto plánem startup vybral dalších necelých 22 milionů dolarů na úklid oceánů, a to například i od spoluzakladatele PayPalu Petera Thiela nebo zakladatele firmy Salesforce Marca Benioffa.

The Ocean Cleanup měl vše potřebné. Množství dat, specializovaný tým, hotový produkt (takzvaný System 001), dobré zmapování Velké tichomořské odpadkové skvrny díky důkladným záběrům ze vzduchu a povolení zahájit plavbu ze Sanfranciského zálivu. A také se tak stalo.

Plovoucí bariéra, složená z trubek a speciálních podvodních sítí, se dala na svou cestu a do jádra Velké tichomořské odpadkové skvrny se dostala přibližně za dva měsíce. Cesta tam podle všeho proběhla bez sebemenších problémů – zklamání přišlo až po několika dnech reálného provozu.

Foto: THE OCEAN CLEANUP

Největší smetiště planety bylo silnější

Slat a jeho tým zjistili, že nasbíraný odpad uniká zpět z plovoucího systému do moře.  Nejpravděpodobnějším vysvětlením byla rychlost bariéry ve srovnání s rychlostí odpadů – její pohyb byl patrně rychlejší, což zapříčiňovalo únik plastů. Zatímco ale The Ocean Cleanup přemýšlel nad způsoby, jak tento problém opravit, stalo se něco, kvůli čemuž se ohrozila celá mise: rozpad bariery.

V ten moment tedy bylo jasné, že je tým svůj systém nucen stáhnout zpět na pobřeží a kompletně jej přepracovat.

Foto: THE OCEAN CLEANUP

A co se stalo nakonec? Apropos, vážíme si, že jste se dostali až sem 🙂 Tým The Ocean Cleanup systém bariery přepracoval, a po 6 měsících uvedl nový prototyp který funguje. A čistí oceány. A také řeky. Z vyzbíraného plastu vytváří recyklované sluneční brýle, nákupem těchto brýlí podpoříte tenhle skvělý a smysluplný projekt.

Co Boyan Slat dokázal? Zdánlivě nemožné. Léty kumulovaný plastový odpad bude možné z části vyčistit, zadefinovat úplně nové vědecké postupy a zajistit obrovské množství dat a informací o chování plastu a o tom, co způsobuje, ale hlavně dokázal, aby si veřejnost a firmy uvědomily co svým nezodpovědnym chováním vůči přírodě způsobují. A že jde změnit svět. A proto mu hodně fandíme.

Zdroje a použitý text:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Boyan_Slat

https://theoceancleanup.com/milestones/system001/

https://www.boyanslat.com/

https://www.czechcrunch.cz/2019/10/je-the-ocean-cleanup-spasou-pro-plastem-znecistene-oceany-uctyhodny-vyvoj-projektu-boyana-slata-dava-nadeji/

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů